aktualizováno: 23.02.2010 06:10:44
vítej na www.kapr.websnadno.cz
všežravci |
 Ostroretka Stěhovavá
Rozšíření: Od Francie k Západní části Ruska a ke Kaspickému moři. Stříbřitá štíhlá ostroretka má červené ploutve, poměrně malou hlavu s výrazně oddělenými výběžkem rypce. Živí se řasami a rozsivy, které odtrhuje z kamenitého dna svým pevným, rohovitým spodním pyskem. Může dosáhnou maximální hmotnosti okolo 1,8 kg. Velmi podobná tomuto druhu je Chondrostoma toxostoma, je jen poněkud menší.  Cejnek malý Rozšíření: Od východní Anglie po Kaspické moře, kromě Severni Skandinávie, Španělska, Portugalska a Itálie. Má výrazně ploché tělo s nádherně stříbřitými boky, což jej napomáhá rozlišit od Cejna velkého. Ostatní jeho anatomické znaky, včetně složení potravy jsou obdobné jako u Cejna velkého. Oba druhy se liší svou hmotností, neboť cejnek malý je mnohem menší, obvykle dosahuje maximální hmotnosti jen kolem 454 g. Ptrava Cejna Přijímá-li cejn potravu obrátí se směrem kolmo dolů tak, aby mohl nasávat červy, měkkýše, korýše a různé larvy hmyzu. Na přítomnost ryby ve vodě často upozorní zvíření náplav dna.  Kříženec Cejna a Plotice Tam, kde tření hej plotic a cejnů probíhá ve stejných vodách se často vyskytují kříženci cejnů a plotic. Tyto hybridy
lze rozlišit podle počtu paprsků na anální ploutvi. Cejn má 9 až 12 paprsků, plotice 23 až 29 a hybridi od 14 do 19.  Kapr sazan Rozšíření: Přirozený výskyt u Euroasii, aklimatizován hojně v jiných oblastech. Sazan je pomalu rostoucí ryba, i když dosahuje značné hmotnosti. Hlavu má bez šupin, zatímco tělo je ošupené. V porovnání s prošlechtěným kaprem obecným má protáhlý nízkohřbetý trup a dosahuje průměrné hmotnosti od 910 g do 2,17 kg. Jen z řídka přesahuje hmotnost 9 kg.  Karas obecný Rozšíření: Přirozený výskyt u Euroasii, aklimatizován hojně v jiných oblastech. Malá vysokohřbetá ryba, blízce příbuzná karasu stříbrnému a divoké formě kapra obecného. S oběma
jmenovanými druhy se můžeme v přírodě křížit. Dosahuje průměrné hmotnosti kolem 255 g, jen vyjímečně může přesáhnout hranici 2,5 kg. Snáší značné teplotní rozpětí, nízký obsah kyslíku ve vodě, nízké hodnoty pH i prostředí s hustou vodní vegetací  Kapr obecný Rozšíření: Přirozený výskyt u Euroasii, aklimatizován hojně v jiných oblastech. Statné a vysokohřbeté tělo tohoto kapra, stejně jako jeho dalších variant- kapra hladkého a kapra lysce, je výsledkem systematické šlechtitelské práce, pováděné po staletí. Stejně jako sazan (Původní neprošlechtěná forma kapra obecného), z něhož pochází, má v současnosti chovaný kapr hlavu bez šupin, zatímco tělo je celé pokryto šupinami. Zbarvení má rozdílné. Kapr obecný může dosáhnout hmotnosti až 36 kg a délka pod 1,5 m.  Kapr obecný lysec Rozšíření: Přirozený výskyt u Euroasii, aklimatizován hojně v jiných oblastech. Kapr lysec se vyskytuje ve značném množství forem. Od kaprů lysců, kteří mají téměř celý trup pokrytý velkými šupinami, uspořádanými do nepravidelných ostrůvků, až po kapry lysce řádkové. U nich jsou šupiny zachovalé jen v podobě jednoduché nebo zdvojené řádky, sledující postranní čáru. U některých lysců se může projevit narušení této řádky. Na bocích ryb pak nacházíme pouze několik velkých šupin.  Kapr obecný hladký Rozšíření: Přirozený výskyt u Euroasii, aklimatizován hojně v jiných oblastech. Bezšupinatý nebo téměř bezšupinatý kapr hladký je variantou kapra obecného. Šupiny nenacházející se na jeho trupu v omezeném počtu jsou obvykle velké. Lze je nalézt pouze u základu ploutví a na ocasním násadci. Stejně jako kapr šupinatý je i kapr hladký rozšířen a chován téměř po celém světě.  Jelec proudník Rozšíření: Od Irska k Sibiři, mimo oblasti Jižních Pyrenejí a Alp. Štíhlý a stříbřitě zbarvený proudník je jednou z nejmenších sportovních ryb, lovených na udici. Jeho maximální hmotnost je pouze 600 g. Chytány by měli být ryby o hmotnosti 170-227 g. Jeho potravu tvoří hmyz, korýši a části rostlin.  Jelec tlouť Rozšíření: Evropa mimo Irska, severní pásma ve Skandinávii a Jižní oblasti Itálie. Statné tělo tlouště má nápadně zaokrouhlené konce ploutvý a tupý rypec. Šupiny jsou tmavě lemovány, zejména na hřbetě a bocích. Tím získává tento druh atraktivní, jakoby mříškovaný vzhled. Na britských ostrovech dosahuje tloušť maximální hmotnosti kolem 5,4 kg, zatímco v Evropě dorůstá až do 7,26 kg. Potrava Jelce tloouště Mladí jedinci požírají převážně larvy hmyzu a další vodní bezobratlé živočichy. Dospělí konzumují takřka veškerou dostupnou potravu. Pomocí široké tlamy uchvacují malé rybky, žáby, raky, ale i malé vodní hraboše. noepovrhnou ani bobulemi, padajícími ze stromů a keřů na březích.  Ouklej obecná Má velké oko, prodlouženou spodní čelist a dlouhá anální ploutev.  Plotice lesklá Rozšíření: Evropa od Irska až po Ural, mimo severních pásem Skandinávie a jižních oblastí Pyrenejí a Alp. Aklimatizována byla v Austrálii. Relativně štíhlé tělo této plotice se vyznačuje malou hlavou. Trup je pokryt velkými stříbřitě zbarvenými šupinami. Vyskytuje se ve dvou poddruzích. Rutiluj pigus. Pigus žije v podvodí řeky Pádu v Severní Itálii, zatím co Rutilus pigus virgo v povodí Dunaje. Plotice lesklá dosahuje hmotnosti okolo 1 kg, ale i více. Většinou však bývá mnohem menší.  Plotice obecná Rozšíření: Evropa od Irska až po Ural, mimo severních pásem Skandinávie a jižních oblastí Pyrenejí a Alp. Aklimatizována byla v Austrálii. Má stříbřitý, poměrně vysokohřbetý trup s výrazně červenýma očima, načervenallými prstními ploutvemi, červenými břišními a anální ploutví a hnědočernou ploutví hřetní a ocasní. Plotice je jedna z nejpopulárnějších sportovních ryb v Evropě. Jednak proto, že se jedná o druh hojně rozšířený, a za druhé, že její lov vyžaduje značno dávku zručnosti a je pro rybáře doslova ,, lahůdkou. Tento druh dosahuje hmotnosti kolem 1,8 kg. V přírodě se může křížit s cejnem.  Perlín ostrobřichý Rozšíření: Evropa od Irska po Ural, od Jižního Švédska až do severní Itálie a v řecku. Dovezen a aklimatizován byl i na severovýchodě USA. Perlín má typické vysokohřbeté tělo. Dorůstá maximální hmotnosti okolo 2 kg, tedy oněco větší než plotice obecná. V mládí často vyhledávají potravu blízko vodní hladiny, na rozdíl od plotice, jež žije spíše v hlubších vrstvách. Starší jedinci perlína se však často nacházejí ve značných hloubkách a potravu získávají spíše u dna. Proto také lov na položenou přináší podstatně vetší úspěch než chytání na plavanou při hladině.  Amur bílý Rozšíření: Přirozený výskyt u Euroasii, aklimatizován hojně v jiných oblastech. Široká tlama Amura je skvěle přizpůsobena k příjmu rostlinné potravy. Vzhledem k jeho značné žravosti je někdy přezdíván jako čistič od vodní vegetace v řekách, rybnících a kanálech, nejen v Evropě, ale i severní Americe. Jeho růst je velmi rychlý. V příznivých teplotních podmínkách a při dostatku potravy může dosáhnout hmotnosti až 35 kg.  Lín obecný Rozšíření: V celé Evropě, s vyjímkou Severní Skandinávie, vysazen v Severní Americe a Austrálii. Drobné šupiny lína obecného jsou kryty vrstvičkou slizu, což na prvý pohled spůsobuje, že ryby se jeví jako by bez šupin. Ploutve jsou hladké, zakulacené, násadec ocasní je značně silný. Někteří ulovení jedinci dosáhují hmotnosti až 8,5 kg, ale patří mezi pomalurostoucí druhy a obvyklá hmotnost je jen kolem 1,8 kg.  Parma obecná Rozšíření: Od Jižní Anglie a Walesu až do oblasti Střední Evropy. V proudících vodách, ve kterých se ryby nejčasteji vyskytuje, zůstává parma většinou skryta, neboť obývá prostory u dna, kde nachází dostatek potravy. Má protáhlé válcovité tělo, z boků zploštěné. Je-li lovena na udici, vyvíjí značnou sílu a bojuje do úplného vyčerpání. Její síla je zhruba srovnatelná se sílou lososů obdobné hmotnosti okolo 2,27 kg ale vyjímečně může dorůst až 7,3 kg.  Cejn velký Rozšíření: Od Irska na východ, přes Severní, Střední a Jižní Evropu, k Uralu až téměř do oblasti Střední Asie. Cejn velký je velice populární lovnou rybou. Hlava je bez šupin. Na bocích silně sploštělé tělo je pokryto malými šupinami, potaženými slizem. Zbarvení je většinou zlatavěhnědé, prsní a břišní ploutve jsou načervenalé. Průměrná hmotnost dospělého kusu je od 1,8 kg do 3,2 kg a jen z řídkakdy převyšuje 9 kg.  Okoun Řiční Rozšíření: Od Irska po Sibiř. Aklimatizován v Austrálii. Značně rozšířený druh ve stojatých a pomalu proudících nížinných tocích téměř na celém teritoriu Evropy. Okoun Řiřní je hejnovou rybou požírající hmyz a malé rybky, včetně vlastního plůdku. V některých Evropských vodách může vyjímečně dosáhnout hmotnosti až 6,5 kg.  Úhoř řiční Rozšíření: Od Islandu a Norska až do Středomoří. Silně připomíná příbuzného úhoře amerického, přestože se jedná o dva samotné druhy. Po výtěru dospělích jedinci hynou. Cesta úhořích larev do sladkých vod trvá úhoři americkému asi rok, úhoři říčnímu tři až čtyři roky. Jeseter velkýlatinsky: Acipenser sturio  Dovedete si představit, o jaký kousek nám unikla možnost povodit si na Labi 100 – 200 kg těžkou rybu? Rozpoznávací znaky: hlava vybíhá v krátký špičatý rypec
Podoustev nosák Rozšíření: Od Baltského moře, přes severní, střední a až do východní Evropy. Po většinu roku má podoustev stříbrné boky a modrozelený hřbet. V době výtěru, což bývá počátkem léta, samci tmavnou, zejména v partii hřbetu, a břicho se zbarvuje výraznou oranžovou barvou. Nejdůležitější složkou potravy podoustve jsou červy, měkkýši a korýši. Hmotnost ryby kolísá od 910 g do 3 kg.
Rozšíření: Od Anglie a Walesu až po oblast Černého moře. Evropští i Severní Lipani jsou si velmi podobní. V současné době jsou klasifikovány jako samotné druhy, zařazené do čeledi lipanovatých. Podobně jako pstru obecný obývají lipani studené čisté, dobře okysličené, proudící vody. Někteří žijí i v jezerech, zejména v Severní Americe. Dorůstají z pravidla menších rozměrů, s maximální hmotností okolo 2,7 kg.
|
